Diagnostika automatickou kresbou ( děvče 7 let ) – příčina zdravotních potíží, zadáno otcem

(toto je zpráva od její duše, nacítila jsem se na ni a vnímala jsem ji velmi silnou ženu, něco jako lesní vílu, ale ne tak křehkou. Spíš takovou zemitou a divokou. Vnímala jsem tam spojení se zemí, přírodou, lesem a zvířaty. )  Nemusíš se o mě bát. Já vím, kdo jsem a vím proč jsem sem přišla. Vím, co je můj úkol a vím jaké zkušenosti potřebuji prožít. Mám v sobě hodně síly a zvládnu to. Jsem spojená se zemí, beru si z ní energii a sílu. Mám v sobě tu živost a divokost, nespoutanost. Přišla jsem se učit přes zkušenost, abych pak mohla sama učit. Povedu lidi, děti, zvířata a budu v tom silná. Abych tu sílu získala, musím si zažít silné situace. Proto jsem si vás vybrala. Je to přesně tak jak to má být, potřebuji to tak mít. Je to v pořádku, není to špatně. Nechci aby sis cokoli vyčítal. Moje místo je tady. Jsem hrdá, silná duše, vědomá si svojí hodnoty. Budu bourat zajeté systémy. Někdo si s tím nebude umět poradit a bude se mnou bojovat, hlavně ti co lpí na řádu a pravidlech. Ale já se nedám. Budu bojovat. Převracet zajeté programy a řády. Nebude to lehká cesta, ale já to zvládnu.

(opravdu jsem tam viděla tu její cestu, že bude jednou vést, nebo učit. Ale potřebuje si na vše přijít sama, přes svoje zkušenosti, a bude se učit příkladem. Nebude mít ráda pevné vedení a autority. S každým, kdo ji bude chtít vést, bude bojovat, dost ostře. Potřebuje si sama vybírat, od koho se bude učit. Nepřijme nějakou danost, nařízení, nebo jen s velkými obtížemi.)

S čím souvisí její nemoc?

Černá barva :

Cítím se jako rozpůlená a není mi v tom dobře. Kde jsem vlastně doma? Kam vlastně patřím? V mém srdci jste oba a nechápu proč se neumíte domluvit. Nedělá mi to dobře, jsem citlivá a vnímám všechno kolem, i to nevyřčené. Vnímám tu zášť a napětí, které tady je. Ty vibrace vstřebávám do sebe. Je to jako ostré špendlíky, které se do mě zapichují po celém těle. Zleva i zprava (vpravo mužská a vlevo ženská strana). Jsem jako houba a chci tu energii do sebe nasát a pročistit ji. A dělám to. To je moje nemoc. Pročišťuji to tu, skrze sebe. Jsem unavená.

Zelená barva, srdeční:

Tati, víc se cítím doma s tebou, mám tu větší klid, který potřebuji. Odpočinu si tu. Ale vím, že potřebuji být u mamky, tam jsem skutečně doma a ona mě potřebuje víc. Musím teď být s ní. (na obrázku – levá strana srdce – ženská, spojení s matkou je kreslena léčivou zelenou, probíhá tam nějaké jejich vzájemné léčení, něco co si spolu potřebují prožívat, teď. Pravá strana srdce, spojení s otcem – olivová zelená, je to barva lásky, ale taková zakalená, jakoby v tom byl smutek, zmatek, až trošku nezdravá závislost mezi vámi, upnutí se na sebe. A zmatek ve smyslu – vnímám pocitově něco jiného, než slyším ve slovech. Pak se v tom ztrácím. Potřebuji stoprocentní upřímnost. )

Červená barva, barva bezpodmínečné lásky, horní čakry, osmá a výš:

přišla jsem sem léčit a vést a dělám to, aniž bych si to uvědomovala. Je to díky čistému napojení, které mám. Tati, léčím tvoje srdce, schopnost milovat, kterou jsi ztratil, a otevírám tvoji uzavřenost ve vztazích. Budeme se to vzájemně od sebe učit. Jsem v tom stejná jako ty. Mami, léčím tvoje myšlenky, tvůj vztek a nevraživost, co v sobě stále máš.

Světle modrá, krk, komunikace:

Mami, nasávám a vstřebávám tvoje myšlenky i slova. Vázne mi to v krku a bolí to.

Fialová, duchovní:

Vím co dělám a proč. Umím se chránit. Mám schopnost uzdravit se. Nepustím si k sobě to, co nechci.

Zářivá růžová, fosforová:

barva její aury. Jasná, velmi zářivá, vědomá. Jde z toho cítit jistota, že je všechno jak má být a netřeba se bát, nebo jít proti událostem. Poradím si.