Diagnostika automatickou kresbou – osobní (vztah sám k sobě), muž 37 let

Postoj, to jak působím, jak se stavím sám k sobě a ke světu

Jsem hrdý muž. Jsem velký hrdý muž, s velkým otevřeným srdcem, jenže se tak bojím ukázat a prezentovat. Nechávám si svoji sílu pro sebe ukrytou. Stavím se světu spíše nenápadně, do role pozorovatele. Jsem opatrný, pozoruji, rozhlížím se kolem sebe a zkoumám svoje okolí, jako nějaká šelma v lese. Ostražitě. Opatrně skenuji a rozhlížím se, zda není kolem mě nějaké nebezpečí. Musím být opatrný. Nejdříve se držím zpět, než se otevřu. Základ na kterém stojím není úplně pevný. Rozvíjím si spíše horní čakry. První a druhá čakra – tam nemám jistotu. Hledám se, svoje místo na zemi. Právo na svůj život. Můžu ho mít takový jako ho chci mít? Obhájím si svoji roli, svoje potřeby, sám sebe? Můžu se rozvíjet? Chtít něco po druhých? Nejsem si ještě jistý, zda jsou moje potřeby a pocity rovnocenné s potřebami a pocity druhých. Dávám více váhy spíše druhým, potlačuji svoje potřeby a pak se zlobím. Zlobím se na ty, kdo si svoje potřeby obhájí a zrealizují. Mám pocity křivdy, že to nemám taky. Ale je to vše o mě, o tom jak a co si dovolím a pak zrealizuji. Postupně se to učím a stále rostu. Jsem větší a větší a tím jdu příkladem druhým. Je ve mně velká dřímající síla!! Vím o ní, ale držím ji zatím v sobě, málo kdy ji použiji. Čeká, je trpělivá, není kam spěchat, vždy je čas ji rozvinout.

1. čakra ( červená, hmotná, rodina, práce, zázemí )

to co mě teď čeká, co je přede mnou je řešení vztahů. Jako bych to oddaloval, tlačil před sebou.

2. čakra ( oranžová, vztahová, chuť do života, životní energie, tvořivost )

Zavírám oči před tím co bylo. Chci za tím zavřít dveře a jít dál, ale nejde to, je to pořád se mnou a přítomné. Nejde odstřihnout a jít. Jde jen přijmout, pochopit a milovat to co bylo, to je jediný způsob, jak to vyčistit. Milovat svoji minulost teď v přítomnosti, bez pocitů křivdy, bez pocitů viny a obvinění. Stále jsou tu negativní emoce spojené s minulostí (ve vztazích), vztek, potlačená nevyřčená slova. Snaha vyhnout se konfliktu, snaha vyhnout se rezolutnímu řešení. Nechci nic hrotit, nechci řešit. Už zase ta tíha zodpovědnosti, už zase ty těžké situace. Už jsem s toho unavený. Už bych chtěl chvíli klid, mír a ticho.

3. čakra ( žlutá, sebeláska, sebehodnota )

jak vpravo, tak i vlevo. Stále dokola ty stejné situace. Stále se to vrací zas a znova. Ta moje potlačenost. Nechce se mi hádat, nechce se mi zvyšovat hlas. Nechci konflikty. Je to pořád dokola. Stále se cítím tak malý a někdy bezcenný, ale potřebuji tu teplou náruč matky, chci se tam schoulit do klubíčka, abych cítil tu lásku, chci, aby mě máma hladila po hlavě, chci cítit to přijetí bez podmínek. Mami… (pocit nenasycené potřeby lásky). Vlastně si teď neumím život bez ženy představit, potřebuji si nahradit tu péči maminky, zaplnit to prázdno uvnitř sebe, tu nenaplněnou touhu dítěte. Přijetí sebe. To je moje téma – Mám právo na život, na lásku, na rozvinutí své osobnosti taková jaká je. Jsem dost dobrý pro sebe i pro mámu. Umím si vše poskytnout, v tom najdu klid i sám sebe. Dokážu to!

4. čakra ( zelená, srdeční, láska, soucit, cítění )

moje srdce utíká dopředu. Ta energie mi uniká, jako bych hledal ideálního sám sebe. Jako bych chtěl předběhnout čas a vše už mít teď. Mít tu lásku, to přijetí, už to chci mít teď. Vše má svůj čas, není kam spěchat. Už už na to chci dosáhnout, uspět, být hotový a silný muž. Vše vyřešit. Kladu na sebe veliký tlak. Nakládám si příliš mnoho, nejde vše stihnout hned teď. Uniká mi přítomnost, to co teď mám k dispozici. Přílišnou snahou se tak naopak brzdím, zapomínám si totiž uvědomovat to, co je teď. Zpomal, zklidni mysl, jdi do sebe, není tu nic a nikdo, jen ty!!! Nikdo a nic není důležitější než ty! Buď jako ta šelma v lese, buď si vědom své síly a klidně mlčky pozoruj. Není třeba dávat na odiv co v tobě je. Důležité je, abys ty sám si své síly byl vědom. Nemusíš nikomu nic dokazovat, ani vysvětlovat, obhajovat se. Buď co nejvíc v přítomnosti a vše ti bude jasnější, najednou uvidíš zřetelněji, jasněji, ucítíš co máš dělat. V přítomnosti se propojíš sám se sebou.

5. čakra ( bleděmodrá, komunikace, naslouchání sobě i druhým )

moje komunikace rozkvétá. Velmi se rozvíjím v této své dovednosti. Učím se komunikovat, učím se jak slova používat bez nutnosti jít do konfliktu, zvyšovat hlas. V křiku je mi hodně nepříjemně a pokud možno se tomu vyhnu, zmizím, uteču. V křiku se zavřu do sebe a přestávám vnímat slova, slyším jen křik. Takto mi komunikovat nelze. Musím najít jiný způsob a nacházím. Jde mi to dobře. Pomůže mi to velmi v mém životě uspět. Dosáhnout svých cílů. Rozvíjet se.

6. čakra ( tmavě modrá, indigová, intuice, schopnost vnímat )

moje napojení je veliké. Je velmi silné a stále se otevírá. Provází mě stále více mým životem. Učím se propojovat se se světy kolem mě, hledám stále nové cesty sám k sobě. Někdy mi nedochází, že sám sebe už mám. Jsem přítomen. Nemusím se hledat. Jen se sobě otevřít, neutíkat sám před sebou a svými pocity, před zodpovědností a tíhou podívat se sobě do očí. Tak takový já skutečně jsem? Opravdu? Umím se už takový přijmout? ( cítím tu bolest na srdci, smutek, pochybnost sám o sobě ) Už brzy to přijde, dokážu to! ( odhodlání a vnitřní síla )

7. čakra ( fialová, duchovní, napojení na Vesmír )

jsem silně propojený s tím co je nahoře i s tím co je dole, uvědomuji si to propojení. Ty síly se protínají uvnitř mě v mém srdci. Jdu po té cestě, naslouchám, věřím. Jsem silný.